Debata o tom, kdo je nejlepším pound-for-pound bojovníkem v smíšených bojových uměních (MMA), stále vyvolává značný rozhovor mezi fanoušky a analytiky. Tato diskuse nabývá na aktuálnosti zejména poté, co se Jon Anik, zkušený komentátor, stal hlasitým zastáncem Islamu Makhacheva, jako alternativy k dlouhodobé podpoře prezidenta UFC Dana Whita pro Jona Jonese. Anik pevně věří, že Makhachev si zaslouží první místo před legendárním Jonesem, což vyvolalo různé reakce uvnitř komunity.
Anikova argumentace vychází především z nedávných výkonů a konkurenceschopnosti v jednotlivých divizích. Makhachev, aktuální šampion lehké váhy, se může pochlubit ohromujícím rekordem 25 výher a pouze 1 porážkou v MMA, přičemž 14 z těchto vítězství se odehrálo pod hlavičkou UFC. Na druhé straně, Jones, často považovaný za jednoho z největších MMA bojovníků, má bilanci 27 výher, 1 porážku a 1 nerozhodný výsledek, přičemž od vítězství v těžké váze v březnu 2023 byl neaktivní. Tato neaktivita vyvolává otázky o jeho nároku na první místo v prostředí, které se rychle mění.
Ve sportu, jako je MMA, mohou trendy ve výkonu udělat nebo zničit dědictví bojovníka. Anik poukazuje na Makhachevovu schopnost dosáhnout rozhodující výhry proti Dustinu Poirierovi v jeho poslední obraně titulu, což ukazuje jeho elitní dovednosti ve technikách takedown a submisí. Tyto úspěchy nejen zdůrazňují jeho talent, ale také hloubku divize lehké váhy, kterou Anik spojuje s postavením bojovníka v diskusích o pound-for-pound. Podle něj byla kategorie lehké váhy historicky jednou z nejkonkurenceschopnějších, produkující elitní talenty, kteří se vzájemně neustále vyzývají.
Anik také zdůrazňuje, že neaktivita může mít zásadní vliv na hodnocení bojovníka. To, že Jones od své výhry na těžké váze nebojuje, znamená, že další bojovníci, zejména Makhachev, měli příležitost posílit své kredibility. Pro Anika Jones zůstává významnou postavou v této debatě; nicméně jeho absence z oktagonu “ho do značné míry vyřazuje z diskuze,” zejména vzhledem k Makhachevovým aktivním a působivým výkonům.
Díváme-li se do budoucnosti, Jon Jones se chystá čelit Stipe Miocicovi v listopadu, což může buď potvrdit, nebo zkomplikovat jeho dědictví v závislosti na výsledku. Spekulace o možném odchodu do důchodu po tomto zápase dodávají příběhu zajímavý rozměr. Anik poznamenává, že pokud se Jones po zápase rozhodne pověsit rukavice na hřebík, nemělo by to zanechat špatnou stopu na jeho dědictví. “Pokud Jon Jones nebojuje s Tomem Aspinallem po vztyčení 16. šampionátového banneru, nevím, zda ho kdokoli skutečně posoudí,” říká, což naznačuje úctu k Jonesovým přínosům pro sport bez ohledu na jeho budoucí rozhodnutí.
Jak UFC pokračuje v rozvoji a produkování pozoruhodných talentů, otázka, zda by výkon nebo aktivita měly určovat hodnocení bojovníka, zůstává otevřená k debatě. Makhachevova současná série v lehké váze dále komplikuje narativ kolem Jonese, což nutí fanoušky a analytiky přemýšlet o vyvíjejících se kontextech jejich úspěchů. Ostatně, tato diskuse slouží jako připomínka toho, že hodnocení v bojových sportech jsou často subjektivní, ovlivněné řadou faktorů, které přesahují pouhé statistiky.